Myslím, že většina z nás se musela, nebo se dokonce pořád musí neustále kontrolovat, aby měla správné držení těla. Někteří na to však zcela zapomínají, mj. protože se kulatá záda stala něčím nejen obvyklým, ale pro tělo dokonce i přirozeným. Ani přítomnost nepohodlí a bolesti nás často nedonutí k tomu, abychom se snažili stát rovně – narovnali ramena, otevřeli propadlý hrudník atd.

Pro některé jedince je snadné se narovnat, pro druhé je k tomu třeba značného úsilí a polohu páteře se snaží korigovat silou vůle, ale po nějaké době se pokaždé vrátí ke svému obvyklému postoji. Jak pro první, tak pro druhou skupinu je však velmi těžké si správné držení těla udržet trvale, tj. mít páteř v přirozené fyziologické geometrii. Proč tomu tak je? Co si o tom myslíte?

Mohu odpovědět:
Za prvé: ne všichni skutečně rozumíme tomu, co je držení těla,  co znamenají „přímá záda“ a nakolik mají být záda opravdu rovná.

Za druhé: snažíme se udržet napřímení v páteři silou vůle a často i nadměrným svalovým přetížením. Ve výsledku dochází k napětí jiné skupiny svalů než té, která by opravdu měla být napjatá, atd.

Za třetí: vytvoření správného držení těla přes napětí ve svalech je naprosto nepřirozené pro lidský organizmus. Proto se pak snaží jakýmkoliv způsobem vrátit ke svému obvyklému držení těla, i když to neodpovídá našim subjektivním představám o své „správnosti“. Tělo se i přes bolest cítí mnohem pohodlněji v obvyklém držení těla, než je póza ve svalnatém pancíři, který vytváříme, když se snažíme  „narovnat“ páteř.

Vlivem dynamických stereotypů tedy zakulatíme záda a velmi rychle si zvykneme na nenápadnou bolest a únavu, časem si jí už ani nevšímáme.  Dostaneme se do začarovaného kruhu, který se postupně zužuje. Není lepší včas přijmout účinná a efektivní opatření?

Analýza tělesných kostních a svalových deformací a Pohybová inteligence  vám mj. pomůže pochopit, co je správné držení těla a díky jakým mechanismům se může tělo pořád udržovat ve zdravých funkčních polohách a to bez zbytečného svalového úsilí. Pochopíte, že  nejdůležitější je, abychom mohli budovat své dynamické stereotypy s uvědoměním a správným vnímáním svého těla.  Jen tak přirozená grácie pohybu se stane příjemným a žádoucím účinkem.

P.S. Výsledek studií provedených  v různých sociálních skupinách a v různých částech světa  odhalil skutečnost, že lidský mozek v posuzování  věku dotyčné osoby v první řadě hodnotí její držení těla. I mladí lidé, kteří měli kulatá záda a předsunutý krk, byli označeni za starší věkovou skupinu, než ke které patřili.

Doporučení: Analýza tělesných kostních a svalových deformací  a Pohybová inteligence.