Jak již víte z předešlých článků, hypertonus mimických svalů se objevuje v místech jejich připojení ke kůži.
Nosoústní rýhy mají v dospělosti horní část v hypertonu a dolní povolené. Do těchto míst jako do kapes začíná natékat lymfa a tkáňový tuk. Lymfatické uzliny ve vrstvě tkáně přestávají pracovat. Nahromaděné tekutiny zbavují kůži vypjatosti, je pórovitá a povadlá.
Tento stav způsobují …
na jedné straně svalové bloky, které vytvářejí
kapsy pro neodtékající tekutiny,
na druhé straně špatná činnost
lymfatických uzlin.
To porušuje tensegritu, organizmus už nedokáže odvrátit povolování kůže a ukládání tuku.
Jedná se o nejrozšířenější variantu, kdy se ztuhlé lícní svaly stahují z místa svého upevnění – shora dolů tíhou svých nižších „kapes“. Zabránit tomu můžeme odvodem přebytečných tekutin – lymfatickou drenáží – bohužel to pomůže jednorázově.
Neodstraňujeme totiž příčinu potíží, ale následek.
Při jednoduché kosmetické lymfatické drenáži se pracuje se třemi uzlinami – nadklíčkovou, pod zadní čelistí (asi 2 cm pod ní) a u ucha, příušními (mezi uchem a spánkem).
Dostatečný pozitivní vliv tato lymfatická drenáž bezpochyby přinese. Ale počet lymfatických uzlin, na kterých je závislá naše krása, je daleko větší.
Popis schématu toku lymfy.
- Lícní vlásečnice sbírají lymfu z oční bulvy, mimických svalů, sliznice, úst a žláz a slizničních žláz (podjazyčných a podčelistních) a nosu.
- Podbradeční odvádějí lymfu ze stran brady, ze rtů, tváří, nosu, dásní a zubů, z víček, z tvrdého a měkkého patra, z jazyka, z podčelistních a podjazyčných slinných žláz.
- Na krku jsou dvě skupiny lymfatických cest, laterální, krční, přední, nadklíčkové, příušní odvádějí lymfu z čela, skrání, laterální části víček, vnější strany ušních boltců, čelistní soustavy, příušních žláz, slzných žláz, vnějšího sluchovou, bubínku a boltce.
- Nadklíčkové odvádějí lymfu ze stejných oblastí a také ze zadního povrchu ušního boltce, vnějšího sluchovou a bubínku.
- Podzátylní, do nich ústí lymfatické cévy z části spánku, temenní a týlní oblasti hlavy.
- Přední, krční lymfatické uzliny se dělí na povrchové a hluboké, rozlišují se v nich předhrtanové, štítné žlázy, zepředu a z boku hrtanu.
Na rozdíl od lymfatického systému těla, který se pohybuje zespodu nahoru až k podklíčkovým uzlinám, směřuje lymfatický systém hlavy z temene hlavy dolů a ústí do stejných podklíčkových uzlin a odtud vtéká do hrudního řečiště a „Ceisterny Chyli“, což je základní lymfatický zásobník, sbírající lymfu z větší části těla, ústí do venózního systému.
Nadklíčkové uzliny nahmatáme nad klíční kostí.
Podklíčkové se hmatají špatně, překrývá je velký hrudní sval.
Kromě hmatatelných lymfatických uzlů existují i hlubinné, které nenahmatáme.
Léčit je třeba celý myofasciální svazek kolem lymfatického toku. Pro tento účel existuje několik metod.
Jedna z nich – vibračně rezonanční stimulace lymfatického toku na krku nebo práce s neprůchodnými cestami v místech určených pro tok lymfy. K těm místům se připojuje několik svalů, i ty, které vedou od krku (nad i pod jazyčné, hluboké krční svaly, kyvné svaly…)
Od skalpu a zátylku propouštějí lymfatické uzliny lymfu ze zátylku a příušních uzlin, v podstatě z celé hlavy. Aby lymfatická drenáž byla účinná, nestačí svést přebytečné tekutiny do uzlin, ty musí všechnu vodu také přijmout a zpracovat.
Pozor! Musíme vzít v úvahu, že vlivem svalových tenzí uzliny pracují nedostatečně a zadržováním toxických tekutin vzniká nebezpečí infekce.
Není možné napínat kůži, která se stále povoluje přebytečnými tekutinami!
Pokud kůže povolí ne pod tíhou tekutin, ale když například, obličej zhubne, může se kůže díky téměř zázračným vlastnostem napínat.
Jak ukazují studie, kůže úplně neztrácí elasticitu stárnutím, ona si ji udržuje po celý život v latentní podobě.
Abychom tomu lépe porozuměli, můžeme si představit transparent, který nesou dva lidé. Pokud drží žerdi v dostatečné vzdálenosti, je napjatý. Když je k sobě přiblíží, transparent se vlní a prověšuje.
Žádné namáčení ani maštění nepomůže, pokud ho zase nosiči nenapnou.
A když by ho neslo více lidí a každý se choval po svém, transparent se bude mačkat ještě víc.
Totéž se děje v našich svalových strukturách, které společně s fasciemi představují celistvé „plátno“ organizmu, svalový korzet. Na místech, kde jsou svalové skupiny defektní, se na obličeji projevují různé rýhy a vrásky, každá z jiné příčiny, a my se snažíme všechno napravit invazivně – uřízneme, zasuneme, zašijeme.
To se týká kůže po celém těle. Začíná se prověšovat vzhledem ke ztuhlým blokům propletených svalů. Chceme ji vrátit elasticitu krémy a injekcemi, potřebu zdůvodňujeme stárnutím. Není to ovšem ve stárnutí, ale v základech svalového a kostního systému.
Když je v pořádku, kůže je vypjatá a zdravá. Když této přirozenosti dosáhneme, uvolníme spasmy a správně svaly natáhneme, zlikvidujeme blokování výživy kůže a ta se začne zázračně lepšit, začne se napínat nad rovnoměrně rozloženými svalovými strukturami.
To se vysvětluje tím, že v systému tensegrity pracují mechanismy samoregulace, které řídí smršťování a uvolňování fasciálních tkání. Pokud to umíme využít, můžeme elasticitu a další charakteristiky mladé pleti tkáňovým strukturám navrátit.
Shrnujeme
-
Nosoretní vrásky způsobené smrštěným svalem vyřešíme tím, že svaly zbavíme napětí
-
Prověšenou kůži také můžeme řešit technikami, které jí navrátí hladkost, pružnost a elasticitu
-
Složitější je situace, kdy je příčinou deformací kombinace kostních porodních deformaci a vytváří se svalový hyper-hypertonus, v postatě natrvalo se formuje kapsa, která v sobě shromažďuje tekutiny, protože je lymfatická cesta neprůchodná, lymfatické uzliny jsou blokovány.
Na začátku, kdy chceme dosáhnout myofasciální vyváženosti, provádíme uvolňovací cviky, abychom odstranili svalový spasmus.
Estetické zlepšení obličeje spočívá ve vysvobození kůže uvězněné staženými svaly. Hlavně se postaráme, aby fungoval systém tensegrity, který odstraní zátěž kůže a svalů gravitací. Vždyť náš organizmus je stále v pohybu, sám se řídí jako autopilot. Řídící centrum v mozku registruje všechny odchylky od normy, kontroluje, reguluje a posílá pokyny prostřednictvím nervové soustavy.
V každém případě musíme respektovat biomechaniku. V systému tensegrity pracuje náš organizmus jako transformer – mění a přerozděluje zátěž při smrštění, napnutí a roztažení elastických struktur.
