Dnes v prodloužení už zveřejněného tématu o pojetí ženské krásy procvičíme svůj zdravý rozum, selský rozum, čistý rozum, praktický rozum.
Svému rozumu můžeme najít nespočet definicí – analytický, neklidný, energický, velký, rychlý, vnímavý, nadšený, komplexní, pečlivý, vynikající, geniální, pružný, hluboký, obrovský, vizionářský, dialektický, disciplinovaný, vzácný, chamtivý, životodárný, vibrující, horlivý, zralý, vynalézavý, sofistikovaný, elegantní, exkluzivní, pravdivý, smysluplný, kritický, metodický.
A někdy bezradný.
Ale k věci.
Co mají společného tyto ženy?
A předešlé ženy s těmito?
Všechny tyto ženy splňují standardy krásy své doby a svého okolí. Upozorňuji vás neplést si pojem „krásy“ s pojmem „standardy krásy“. Krása je objektivní a nezávisí na místě, času a stavu společnosti. Standardy vytvářejí lidé, proto jsou subjektivní.
[tip] Velmi výstižně o tom řekla jedna moje známá – vysokoškolská profesorka. Vyučuje komunikaci a otázky image. „Ideálem krásy se v každém historickém období nebo zeměpisné šířce vždycky stává něco nedosažitelného. Plastická chirurgie a drahé kosmetologické procedury – dnes si málokdo může běžně dovolit, není to pro všechny. Psychologicky právě tento fakt nahrává skutečnosti, že po tom, co není pro všechny, naše touha roste. My si totiž přejeme to, co není dosažitelné, nebo to, co je obtížně dosažitelné. Jakmile bude obtížné získat jídlo, budou v módě baculky!“ [/tip]
Když si to promyslíme, tak s těmi slovy budeme souhlasit. V poválečných létech, kdy bylo obtížné sehnat jídlo, najednou začaly být za krásné ženy považovány ty, co měly nadváhu.
Tam, kde je hodně sluníčka, oceňují bledou pokožku. Vzpomínáte, jak si v parné Americe ukrývala svůj obličej pod deštníkem a pod širokým kloboukem Scarlett O’Hara?
A Pamela Anderson?
Na vzhled velmi skromná dívenka se stala sexsymbolem 80. let jen proto, že v době, kdy si nechala do prsou vložit silikonové implantáty, ještě nebyl tento zákrok jiným ženám běžně dostupný. Blondýna Pam byla první živou kopií panenky Barbie a vydělala na tom jmění.
Aby vyhověly požadavkům svého okolí, ženy přistoupily na všechno: pomalu páchaly sebevraždu otravou, když používaly krycí krémy na bázi olova; deformovaly si hrudníky korzety a nohy bandáží a podložkami – dobrovolně se stávaly zdravotně postiženými.
V dobách inkvizice, když řádili náboženští fanatici, dívky si těsně stahovaly hrudník, aby jim nerostla prsa. Ženy jsou přece určeny k modlitbě na kolenou, a ne pro to, aby vzbuzovaly touhu mužů.
Ve 20. letech minulého století byly v módě tenké rty a dámy se pomocí výrazné rtěnky snažily své rty vizuálně zmenšit.
Dnešní ženy si naopak pomocí injekcí rty zvětšují.
Ženy jednoho kmene domorodců si vkládají do spodního rtu disk: čím větší ret je, tím vyšší je šance provdat se.
Když se snažíte dodržovat nějaké normy krásy nebo bůh ví kým vytvořených standardů, snadno se stáváte předmětem manipulace, chamtivosti podnikavců, a často i posměchu. Buďte krásné, ale nikdy se nesnažte ztotožňovat se se standardy. Pamatujte si: krása a standard jsou naprosto odlišné koncepty, často protikladné.
já jsem zásadně pro krásu přirozenou.
Udržujte svůj zdravý rozum. Ten je nejúčinnějším prostředkem k rozpoznání a zlepšení vaší krásy.
