Obojí se rozvíjí – tělo od početí, mysl od narození. Odborníci tvrdí, že tělo se rozvíjí a dospívá do 24 let a od tohoto věku začíná stárnout.
A mysl? O jejím stárnutí jsem dosud neslyšela nic.
Stárnutí těla zpočátku nijak nepozorujeme, ale časem čím dál častěji přicházejí okamžiky, kdy se nám nechce to či ono, kdy raději posedáváme, než běháme s hadrem po bytě nebo se oháníme hráběmi na zahradě, anebo se na kole či pěšky vydáváme na výlety…Stárnoucí tělo chřadne, o to silněji a snáze ho řídí mysl. Je to takový zrádný našeptávač, kterého tělo rádo poslouchá. Je mu to příjemné, pohodlné… Už asi víte, kam mířím.
Stárnutí těla můžeme zpomalit, když se naučíme řídit a ovládat mysl sami. K tomu je zapotřebí zapojit rozum a zpočátku silnou vůli. Tím slovem „zpočátku“ napovídám, že si časem vypěstujeme jisté návyky a mnohé se pak bude dít téměř automaticky. Tím účinným spínačem k ovládání mysli není větička: „Já musím…“, ale „JÁ CHCI“. Dobře si to zapamatujte, je v tom pro naši psychiku podstatný rozdíl.
Tou větičkou můžeme tělu pomáhat, aby bylo zdravé, plné energie, aby se tak rychle náš přibývající věk nepodepisoval třeba na kloubech, aby neochabovalo naše svalstvo, nepřibývaly valem vrásky v obličeji atd. Nejprve musíme získat informace, co všechno se dá dělat, co ještě můžeme napravit, pak si umínit – „Chci pro sebe udělat něco dobrého“.
Za „něco dobrého“ dosadíme konkrétní čin – pravidelně, střídmě a pestře jíst, pravidelně (víme, že je to možné i poměrně pohodlně, bez velké námahy, ale s velkým účinkem) cvičit, udržovat dobrou náladu, správné sezení i chůzi, vlastníma rukama pečovat o svůj obličej…
To se samozřejmě bez vůle a vytrvalosti (často býváme mistry pouze dobrých začátků!) neobejde. Dobře víme, že slova vůle a vytrvalost nejsou příliš v oblibě, ale věřte, bez nich to nejde. Nesmíme si poroučet, ale měli bychom CHTÍT. Doma nás chybně vychovávali, slyšela jsem často radu – „To si musíš umět poručit!“ Dnes vím, že v umění poručit si to není, že je účinnější upřímné přání – Já chci! To funguje! Omezíme mysl, aby tělo řídila, tím, že ji budeme ovládat svým silným přáním
Vraťme se hluboko do vzpomínek, někam tak ke dvacítce.
Vybavme si, co jsme tehdy pro sebe dělali užitečného, vybavme si chvíle, kdy jsme měli radost z pohybu, tance, z hudby a písniček, z lásky, z výletů, z hezkých přátelství… !
Vedu vás k tomu, abyste si vyvolali radost, dobrou náladu, abyste si živě připomněli, jak jste se cítili v mládí, a ten pocit si podržíme co nejdéle. Můžeme z té hry na hezké vzpomínky udělat návyk, víme dobře, jak důležitá je dobrá nálada.
Věřte, že pozitivní věci lze uskutečňovat jen s pozitivní myslí a s emocionálním zaujetím.
Na závěr se chci zmínit o našem velkém nepříteli. Jsou to lidé v našem bezprostředním okolí, kteří nedobře chápou naše přání i dobré úmysly, pošklebují se nám, když začneme něco dělat jen pro sebe, zrazují naše rozhodnutí malověrností. Náš spínač „Já chci“, by vás měl před zrazujícími názory ochránit. Nenechte se řídit myslí, ovládejte ji ke svému prospěchu!
Jak ošidné je to s míněním lidí kolem, bezvadně vypráví jeden minipříběh. Je o třech lidech a poníkovi.
Matka, otec a syn se vydali na výlet, aby lépe poznali zemi, kde se narodili. Vzali si poníka, aby se chlapec namáhavou cestou tak příliš neunavil. Procházeli vsí, lidé se zastavovali s komentářem: „To je ale rodinka! Rodiče jdou pěšky a kluk se veze!“
Otec pak rozhodl, že se dál poveze matka. V další vsi zase slyšeli: „No 
podívejme se! Ženská se veze a chlap, unavený z práce, jde se školákem pěšky!“. Poznámky jim byly nepříjemné, a tak na poníka nasedl otec.
Když projeli další vsí, kdosi za nimi vykřikoval: „No to je pořádek! Chlap jak hora se veze a chudák ženská jdou s klukem po svých!“ Otec se zastyděl, z poníka slezl a rozhodl, že dál už budou putovat jen pěšky.
V další vsi uslyšeli: „Hele, to jsou tři blázni, co chodí po světě pěšky, když mají poníka a mohli by se vézt!“
Poučné? Známe to i v podobě – „Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“. Tu velkou starověkou moudrost oživila naše Božena Němcová ve své Babičce.
Vezměme si tu moudrost k srdci a nikým se nenechávejme odradit od svých dobrých rozhodnutí. Tedy – řídit svou mysl tak, aby prospívala duši i tělu.
Rozhodněte se pro Školu modelování a omlazování obličeje a těla online.
