Hezký obličej dělají vysoce postavené lícní kosti. Tváře jako jablíčka jsou považovány za krásné.
Ve tváři v horní části svalu je tzv. typové jádro tváře, je uloženo v lícním pouzdru, které začíná u předního okraje žvýkacího svalu. V mládí dodává obličeji půvab.
Při ztrátě pevnosti tkáně ve střední a nižší části obličeje začíná klesat níže, dolní část obličej se svěšuje.
Když viníme ze všeho gravitaci, dopouštíme se omylu, protože mimika, svalové deformace ze stresu a porodních traumat se na deformaci obličeje podílejí mnohem víc.
Moje rada zní: snažte se udržet své lícní kosti v optimální poloze, budete vypadat mladší.
Proč optimální?
Protože ve všem je nutná harmonie. Harmonie je podmínkou krásy.
Krásu lící ovlivňuje stav lícních svalů a poloha lícních kostí. Potřebujeme-li dosáhnout nápravy, musíme věnovat pozornost nejen napětí svalů, ale i korekci postavení kostí.
[note] Test 1. Zda máte lícní kosti v pořádku, zjistíte, když se usmějete a podíváte se na sebe z profilu do zrcadla. Při úsměvu má zůstat oblast bez rýh, hladká až ke spánkům.
Test 2. Symetrii zjistíme, když se lokty opřeme o stůl a položíme si obličej lícními kostmi do dlaní, hlavu vtlačíme plnou tíhou, pohmatem zjistíme asymetrie. [/note]
Plastičtí chirurgové se snaží obnovit toto „jablko“ složitými zákroky. Aby dosáhli efektu zvednutých tváří, zkracují svaly a modelují oblast v místech, kde se nacházela v mládí, anebo odsávají tuk z dolní části tváře a vyplňují jím část horní.
Dnes existují módní tendence pozvedat lícní kosti operačním nebo injekčním zásahem bez ohledu na věk a růstové deformace kostí a svalových struktur lebky. Ale – pozor – to vede k vizuálnímu zmenšení očí (protože se zkracuje dolní oční otvor), oči zapadají, nejnápadněji to uvidíme z profilu. Podíváte-li se pozorně, tak tento defekt uvidíte u mnoha „hvězd“ doma na svých obrazovkách.
Takový špatný výsledek se projeví, pokud se lícní kosti zvedají bez harmonizace s dalšími lebečními kostmi. Neodbornými zásahy se zužují dolní oční oblouky, ale také se dostavují bolesti hlavy.
K zúžení očí dochází i při progresi stárnutí.
Přebytečná kůže pod očima (pytlíky naplněné lymfou), vrásky a otoky dolních víček zmenšují oči. To vše je způsobeno zadržováním lymfy a nedostatečným krevním zásobováním, v důsledku patologického zvedání žvýkacích svalů, lícních kostí a kostí očnice.
Známé jsou výsledky amerického výzkumu o vztazích povislé kůže a vysychání lebečních kostí. Úbytek spodní čelisti nutí i za cenu obrušování zubů pozvedat čelist nahoru a rozvolňovat se na obě strany, aby se přizpůsobila vzniklému patologickému stavu.
Ale závěry výzkumu tohoto známého atributu stárnutí (zužování očí) nejsou zcela korektní. Dolní očnice se většinou zužuje důsledkem prenatálních a porodních změn, které během stárnutí vedou k dalšímu pohybu lebečních kostí.
Lebka člověka není kompaktní pevnou konstrukcí. Na horní část očnice se tlačí sestupující okraj čelní kosti a zespodu je podpírají nahoru postupující čelisti a k nosu se tlačící lícní výběžky horní čelisti. To pak věkem vede k zužování očních štěrbin a ke zmenšování a zapadávání očí.
Poznámka
Ani současná medicína, ani kosmetologové neberou v úvahu nejen vysychání kostí, ale ani pohyb lebečních struktur, a tak nemohou být vypracovány pravdivé počítačové obrazy postupné přeměny mladé tváře ve starou.
Ale když víme, co se během času v obličeji děje, umíme prognózovat, jak mladá dívka bude vypadat po čtyřicítce, bez ohledu na to, kolik spotřebuje drahých krémů, kolagenu a kyseliny hyaluronové atd.
Zabývat se portréty mužů není třeba, jejich rysy se tak nápadně nemění, všechny změny probíhají v souladu se stárnutím těla a kolísáním váhy, projevují se hlavně na kůži, méně nestabilitou lebečních struktur.
Jejich obličej mužní, kdežto ten ženský stárne!
Vraťme se k lícním kostem.
Aby jejich vysoká poloha byla optimálně stabilní, musíme vědět, že proces lícních deformací je závislý na chování kostních struktur a na deformaci měkkých tkání (velkého a malého lícního svalu).
Při hypertonusu svalu se měkké tkáňové struktury v místě jejich připojení ke kůži (mezi nosem a ústy) smršťují, přebytečná kůže se prověšuje, ale stav zhoršuje i posunování lícních kostí směrem k nosu.
Síla svalového stahu je velká, dokonce může způsobit i zlomení kostí.
Jiný typ stárnutí je vyvolán hypertonusem kruhového ústního svalu a svalu bradového, které silou působí proti slabšímu napětí žvýkacích svalů. Zvítězí ty první, které zvedají a roztahují čelist. Procesu stárnutí se účastní jednak působení kostí proti sobě, jednak i svalů proti svalům i místu připojení ke kosti či ke kůži.
Proces obyčejně začíná stahováním lícních kostí, další kostní struktury mu snadno podléhají, protože jsou od počátku nestabilní, když při porodu nebyla správně rozena hlavička.
Každý problém, který není řešen včas, vede ke zhoršení. I lícní kosti vzhledem k lícním svalům, které se stahují, se přibližují k centru obličeje a obličej se začne protahovat (zužovat).
Tváře se nebudou při úsměvu kulatit nahoře, ale „ jablíčka“ se budou tvořit poněkud níže a 
budou způsobovat vtahování této oblasti mezi horní část lícní kosti a svalovou částí tváře.
To proto, že místo připojení lícních svalů ke kosti se uvolňuje a nezapojuje se do práce svalů při úsměvu, tak jak se to děje u zdravých elastických svalů.
Lícní svaly mohou být i v hypertonusu, stejně jako svaly tváře. To se stává při nesprávném postavení horní čelisti (když je vysazena dopředu).
Důležité! Napětí lícního svalu lze rozeznat jednoduše pohmatem, správný tonus má sval tenký a uvolněný z obou stran – z vnějšku i z ústní dutiny.
Ve tváři v horní části svalu je tzv. typové jádro tváře, je uloženo v lícním pouzdru, které začíná u předního okraje žvýkacího svalu. V mládí dodává obličeji půvab.
Při ztrátě pevnosti tkáně ve střední a nižší části obličeje začíná klesat gravitační silou níže, dolní část obličej se svěšuje.
Když viníme ze všeho gravitaci, dopouštíme se omylu, protože svalové deformace ze stresu a porodních traumat se na deformaci obličeje podílejí mnohem víc.
Nesprávné postavení lebečních kostí může utiskovat venózní oběh, blokovat stažené svaly a zneprůchodňovat lymfatické uzliny.
K prověšování tkání, ztěžklých naplněným tukem, dochází z různých příčin. Náš organizmus pracuje na principech „sebevyvažování“ (harmonizování) – struktury tensegrity – pevné i měkké tkáně pracující na principech smršťování a natahování musí být v rovnováze, musí unést zátěž funkčního systému, udržet rovnováhu všech struktur. Jen tak může organizmus efektivně a ekonomicky pracovat.
Důležité! Pokud to vztáhneme k obličeji, znamená to, že při správném držení těla (při svalové rovnováze páteře a celkového organizmu) a s vyloučením škodlivých vnějších faktorů nebude gravitační síla tak nebezpečná a nemusí způsobovat žádné povisy kůže.
Kosmetologové rádi mluví o roztahování kůže. Ale v tom není skutečná příčina. Samozřejmě, elastičnost kůže se časem přirozeně ztrácí častým kolísáním váhy a déletrvajícími otoky při různých patologiích (otoky nemusí být vždy způsobeny lymfatickými příčinami).
Různé estetické defekty způsobené hydrofilností pokožky, které má léčit medicína, ponecháme stranou.
I ztuhlé zablokované svaly, i kůže, která ztratila elasticitu, mají šanci na obnovu.
Když budeme pracovat podle programu Školy omlazení obličeje a modelování těla, jsme schopni
–
zmenšit „bochánky“
– napravit zapadlé (vypouklé) oči
– zmenšit nebo odstranit nosoretní rýhy
– povytáhnout svěšenou kůži z dolní třetiny obličeje
– vyrovnat obličejový ovál
– zlepšit průtok lymfy
– zafixovat vysokou polohu lícních kostí.
Nově!
Odpolední termíny ve Škole pro milovnice volných víkendů.
[ecwd id=“858″ type=“full“ page_items=“5″ event_search=“yes“ display=“full“ displays=“full,list,week,day“ filters=““]
