Tvar obličeje je rozhodující faktor pro uchování mládí! Novinka? Probereme to!
Pozorovali jste někdy, jak je linie spodní čelisti u většiny mladých lidí hezká?
Pokud se díváte z profilu, vidíte při otáčení hlavy od ucha k bradě téměř přímý úhel. To je úhel mládí. Ideální proporce obličeje vypočítal už Leonardo da Vinci a poukázal na to, že linie od prohlubně brady pod dolním rtem má vést vodorovně k úhlu čelisti. Úhel je 120 stupňů.
Pokud se pozorně podíváme na profil žen po plastickém zákroku, vidíme, že tato linie vede ostře dolů od ucha k bradě.
To se vysvětluje tím, že plastický chirurg odstranil následek, přebytečnou kůži, ale příčina – deformované žvýkací svaly – zůstala.
Čím je žena starší, tím více se úhel mládí ztrácí.
Příčinou je deformace svalů.
Teď se opět vrátíme k větě, kterou jste si už jistě přečetli výše – Pozorovali jste někdy, jak je linie spodní čelisti u většiny mladých lidí hezká?
Proč mluvíme o většině a ne o všech?
Zřejmě jsou výjimky. Jsou, a není jich málo!
[tip]Příčina je v biomechanice prenatálního vývoje anebo v porodních a poporodních traumatech.
Při normálním porodu se hlavička dítěte při průchodu porodními cestami matky stlačuje a po opuštění pochvy opět nabírá předchozí formu (roztáhne se do původního tvaru).
Při déle trvajícím porodu anebo naopak při překotném porodu se hlavička dítěte rychlým nebo zpomaleným průchodem deformuje. Buď se nenarovná (zůstává v extenzi) nebo se nestihne stáhnout (zůstává ve flexi). A právě z tohoto důvodu se budou odpovídajícím způsobem obličejové rysy lišit od původně vyvinutých v děloze (daných přírodou).[/tip]
Například, v případě, kdy jsou kosti lebky ve flexi, má obličej kulatý tvar, oči jsou obvykle velké, výraznější, čelo široké a nízké, široké chřípí, zakulacený nos, dolní čelist vyčnívá dopředu. Jednoduše řečeno, kulatý nebo hranatý obličej.
Pokud zůstanou kosti lebky v extenzi, obličej je naopak protáhlý, oči zapadlé a malé, čelo úzké a vysoké, ostrý nos, atd. To je
.
Je-li horní kost lebky v extenzi, a dolní ve flexi (možné v případě náhlého stahu poševního
otvoru při rození hlavičky), oční otvory budou malé, vysoké čelo, nos ostrý. Vlastně tvář obličeje bude jako ovál, rozšířený směrem dolů, spodní čelist bude vyčnívat dopředu. Tento typ se obvykle nazývá hruškovitý.
Variant tvaru obličeje je několik (včetně všech možných směrů posunutí kostí ve třech rovinách), k tomu se mohou přidat ještě nejrůznější obličejové asymetrie.
Předpokládá se, že každý psychický typ osobnosti má svůj tvar obličeje, anebo naopak – forma obličeje, daná přírodou, vyjadřuje charakter člověka.
Je důležité, že nekorektní poloha kostí vzniklá v důsledku porodních traumat se dá přiblížit k ideálnímu stavu (jak předurčila příroda), a to kraniosakrální terapií, ručními technikami, které vymodelují optimální tvar obličeje, a tak mohou přispět i k harmonizování charakteru.
Z hlediska výše popsaného by se dal stanovit nejsprávnější typ obličeje, který si nejdéle uchová mládí.
Je to typ obdélníkový, tzv. aristokratický – vyvážené čelo, lícní kosti a čelisti.
Tvar obličeje obdélníkový:
Trojúhelníkový tvar obličeje:
Vysoké a široké čelo, nápadné lícní kosti, nevelký kostnatý nos, hluboce posazené oči, malá ostrá vysunutá brada, mezi líčky a bradou je méně místa.
Další tvar obličeje je složitější, je to lichoběžník, který je ve spodní části podoben trojúhelníku. Charakterizuje se širokým čelem, které se k vrchu zužuje (to lze pozorovat podle linie vlasů), spodní část obličeje se zužuje k bradě.
Zvláštnostmi hruškovitého obličeje jsou úzké čelo a lícní kosti se širokými tvářemi.
Tento tvar obličeje odpovídá stavu, kdy jsou horní kosti lebky v extenzi, a dolní ve flexi.
Pozor! Nesmíme ztotožňovat uvedený popis tvarů obličeje s popisem podobných typů, které se používají při výběru optimálního účesu, padnoucí formy brýlí nebo make-upu atd.
V těchto typologiích se klade důraz spíš na spodní část obličeje – líce a linii čelisti, a ne na horní části, na polohu kostí lebky, která je hlavní při vytváření celkového dojmu z obličeje.
Jednotlivých zvláštností, možných odchylek od optimálních rozměrů, nepočítaje různé patologické asymetrie, může být hodně: konfigurace hlavy, tvar oválu obličeje a zvláštnosti celé přední struktury (lícní kosti, nos, oči, čelo, obočí, rty a atd.)
Nebo, například, odchylka linie profilu. Záleží nejen na poloze lebečních kostí, ale také na statice krku a držení těla.
Důležité! V ideálním případě linie procházející glabelou (ploché políčko na čelní kosti přímo nad kořenem nosu) a horním rtem musí být ve svislé poloze. Jakákoli odchylka od pravého úhlu přímo označuje nejen biokonstrukční vady na čele (sklon čela a celého profilu dopředu nebo dozadu), ale i konkrétní problémy statiky krku.
Obecně můžeme říci, že poloha kostí lebky ovlivňuje nejen obličejové rysy, ale i strukturu kostry až po paty.
Například, dokonce i naši chůzi – pozici plosek nohou. Chodíme-li s nohama vbočenýma dovnitř nebo vybočenýma ven, to nezáleží na našich špatných návycích, ale na patologii lebky. Tento problém se dá řešit dostatečně rychle v mladém věku, ale ve zralém se na něho „nabalují“ další deformace, a je třeba vše odstraňovat postupně a trpělivě.
Odstraňování obličejových a tělesných deformaci v Škole omlazení obličeje a modelování těla.