Svaly obličeje а princip tensegrity

Mnozí už jistě přijali fakt, že na svaly obličeje se dá účinně působit.

To, že se dá účinně také působit na kosti lebky je poněkud za hranicí chápání.

Nicméně kraniosakrální techniky jsou schopny přes fasciální struktury působit jak na svaly, tak i na kosti lebky, cévy, lymfatické cesty a dosáhnout opravdu mimořádných výsledků.

Většina vad obličeje, vyvolaných nesprávnou stavbou lebky (patologické asymetrie, mimické vrásky na čele a nad rty, záhyby u ústních koutků, špatné postavení čelisti, předkus, křivý nos) mizí vlivem manuálních ručních technik.

Dnes už dost odborníků z oboru manuální terapie nebo myoplastiky koriguje asymetrie, mírní hypertonus svalů, obnovuje lymfatický a krevní oběh, omlazuje obličej a vylepšuje obličejové rysy.

Je na čase opustit stereotypy a začít si uvědomovat, že tvar našeho obličeje, postavy, aco je nejdůležitější, dynamika jejich změn souvisejících s věkem (rychlé stárnutí), skutečně nemusí být dědičná, ale může být vyvolaná i mechanickým poškozením – kosterními a lebečními deformacemi.

Samozřejmě, genetika je velká věda.

A nikdo nepopírá, že v genech je zaznamenána většina informací charakterizujících naši vizáž.

šipka        Ale, za prvé, když jsme schopni změnit rysy obličeje směrem ke kráse a mládí pomocí manuálních metod, znamená to, že to v genech není.

šipkaZa druhé, když už mluvíme o genetických dispozicích, tak je bereme málem jako výrok soudu, ale ony mohou být interpretovány jako „slabý článek” našeho organizmu. A s tímto článkem je nejen možné, ale i nutné pracovat.

 

Například, napětí obličejových svalů přímo závisí na stavu šíjových obratlů. Cévy, které vyživují obličej, mohou být utiskovány šíjovými obratli, takže jejich výživa je nedostatečná, a může způsobit i zničení lebečně mozkových nervů, které vedou informace k četným svalům hlavy i obličeje.

Takže když už v mládí někomu padá obočí, jinému tváře, dalšímu se deformuje obličej anebo se patologicky rozvírá čelist, není to jen genetického původu, ale může to být i defekt v prenatálním vývoji (dítě biomechanickými cestami dědí problémy matky). U dítěte, geneticky velmi podobného otci, se časem mohou projevit stejné zdravotní problémy jako u matky.

Koneckonců, naše páteř je „vsunutá” svým prvním obratlem – Atlasem /Atlantem/ – do pohyblivého kloubu lebky, a proto opakuje jeho biomechaniku. Ovšem páteř všechny své „vady” předává pohybové soustavě, a to vede ke skolióze, k různé délce nohou, k posunu pánevních kostí – v důsledku toho, k posunutí dělohy. Plod v děloze dědí biomechanické patologie a řetězově je předává do dalších generací, a tak dále bez konce.

tensegrity Lidský organizmus je založen na principu tensegrity, tj. vyvážené struktury, v níž jsou kosti komponenty stahování a myofasciální struktury jsou komponenty natahování. Jejich vyváženost je základem stability. Proto se při práci s měkkými tkáněmi (a svalovými fasciemi) mění i vztahy mezi kostmi.

 

Symetrie je považována za měřítko krásy, ale její hlavním úkolem je vyvažovat kosti a svaly v rovnováze s gravitací.

Všemu živému vládne jeden z druhů symetrie –

  • paprskovitý,
  • radiální,
  • bilaterální (dvoustranná zrcadlová),
  • kruhový,
  • spirálový.

 

Člověk vládne bilaterální symetrií (ale má i nepárové orgány), jen tak žije v podmínkách zemské gravitace. Aby zdolal zemskou gravitaci, musí mít schopnost pohyblivého organizmu udržovat a regulovat symetrii, právě to mu zabezpečuje systém smršťování a natahování svalově fasciálních svazků, tj. struktura tensegrity.

Regulovat i přírodou naprogramované nedostatky a dosahovat symetrie je ovšem možné také různými technikami, včetně masážních.

Doporučuji : Škola omlazení obličeje a modelování těla 2015-10-01_162150

Děkujeme, že nás sdílíte

Napsat komentář