Kraniosakrální rytmus jako primární dýchání těla

Jak už víte, všechny rýhy na obličeji, povislá pokožka, „buldočky“ jsou způsobeny deformací a usycháním svalů obličeje a hlavy. Jakou roli v tomto procesu hrají kosti a kraniosakrální rytmus?

U většiny svalů, tzv. mimických, existuje zvláštnost v porovnání se svaly těla, které jsou do pohybu uváděny klouby a kostmi. Mimické (obličejové) svaly se připojují jedním koncem ke kostem a druhým koncem ke kůži anebo vrůstají do dalšího svalu.

Výjimkou mezi obličejovými svaly jsou žvýkací svaly, které pohybují spodní čelistí. Stejně jako svaly těla upínají se oběma konci také ke kostem.

Stavba žvýkacích svalů

Mimické svaly tuhnou a zkracují se a táhnou za sebou kůži. Zpočátku pokožka vzdoruje, protože má dostatek elastinu, ale nakonec se přebytečná začne vrásnit. To znamená, že ve většině případů není viníkem pokožka, ale konkrétní spazmované svaly, které se deformovaly z různých příčin – věkových, nebo traumatických, tzn. prenatálních, porodních traumat, a také atrofií nervových vláken a řečišť.

Každý sval odpovídá nejen za jednu část kůže, svaly tvoří na hlavě biomechanickou soustavu, která je částí celostního systému organizmu.

Při tom jedna svalová struktura může být v hyper, jiná v hypotonusu. Obdobná nerovnováha svalového napnutí vede k noso – ústním vráskám a různým povisům, k neprůchodnosti lymfatického systému a následovně k otokům, váčkům pod očima.

To se nedá zvládnout krémy!

Každý sval je obalen fascií a všechny fascie se vzájemně propojují v jednotný systém. Proto pokud se dotkneme jedné fascie, spustí se dominový efekt, potáhne se druhá, třetí, čtvrtá… Potáhnete-li hlavou, pocítíte to až v patách. Osteopati to věděli už dávno, na základě těchto poznatků pečlivě harmonizují (obnovují) celé tělo.

Existuje přesvědčení, že lebeční švy srůstají už v prvních měsících života a že je lebka tvrdou konstrukcí. Ale lebeční švy mají kolagenovou a elastickou přirozenost, a tím si podržují prakticky po celý život svou roztažitelnost. Naše lebka se volně pohybuje, rozšiřuje a smršťuje v rozmezí dvou až čtyř milimetrů, je to kraniosakrální rytmus lebky. Tento pohyb zasahuje až do oblasti kříže, který je fasciemi propojen s lebkou v jeden organický lebečně-křížový systém. Jakoby náš organizmus dýchal.

Kraniosakrální rytmus - prvotní dýchání těla

Každých 6-10 sec. se rytmicky všechny kosti a vnitřní orgány mechanicky pohybují – mluvíme o primárním dýchání těla.

Lebka „vdechne“, kosti se oddálí, vydechne – kosti se spojí. Z tohoto faktu vychází kraniosakrální terapie. Korigovat lze kostní strukturu nebo rytmus. Kraniosakrální rytmus se sledují lékaři ne z důvodů estetických, ale z důvodů medicínských. Proto chceme-li být zdraví, musí se všechny naše orgány a kosti pohybovat v pravidelném rytmu, amplitudě (rozkmitu a směru pohybu).

V každém pohybu musí prohloubení/rozšíření rezonovat s jediným kraniosakrálním rytmem, směřujícím od týlové kosti po páteři ke kosti křížové.

Pokud je tento rytmus narušen, dochází k poruchám činnosti orgánů.

Při vážných patologických změnách, při pohmatu na týlovou kost, osteopat vnímá charakteristický zvuk, jako když běží motor. Pokud „chod“ není plynulý, člověk se cítí vnitřně diskomfortně, pociťuje obavy, dochází k poruchám imunity a psychoneurologickým problémům.

Rytmus zdravého člověka je 6-10 cyklů „dechů“ za minutu, ale u těžce nemocného jen 2-3 anebo se naopak zvyšuje až k 20. Tento „dechový“ rytmus velmi mnoho vypovídá o zdraví člověka. Zkušený osteopat pozná podle pravidelnosti těchto cyklů stav zdraví (tak jako čínský lékař z pulzu).

Obnova správného rytmu kraniosakrálního dýchání vede k viditelnému zlepšení zdraví, především psychoemocionálního.

Kromě toho se zlepšuje spánek, zrak, ztrácí se bolest hlavy, migrény, bolesti zad, skoliózy kompenzačního charakteru, některé druhy alergií, normalizuje se tlak – také nitrooční, vnitrolebeční atd.

Na Západě využívají kraniosakrální terapii jako metodu relaxační, což má blahodárný vliv na sebevědomí i na estetiku obličeje. Dosahuje se jí uvolnění spazmovaných svalů a zlepšení krevního oběhu.

Kraniosakrální terapie 

šipkapřispívá k symetrii obličeje,

šipkazbavuje mimických vrásek na čele,

šipkavyrovnává vrásky kolem rtů,

šipkazvětšuje oči,

 

šipkazvedá obočí,

šipkazlepšuje tvar úst a tváře – zoválňuje ji, zkrášluje.

To znamená, že člověk se stává takovým,
jakého ho stvořila příroda.

To není žádná fantazie, každá patologie má svou příčinu. Ztráta estetiky obličeje má dvě hlavní příčiny – fyzickou a psychoemocionální, přičemž druhá je nebezpečnější. To proto, že všechno vnitřní napětí je současně provázeno napětím lícních svalů, které jsou propojeny na kosti lebky. Právě lícní svaly přetahují lebku každý na svou stranu a deformují tak její prvotní tvar.

Takže nelze vždy připisovat změny v obličeji jen stáří organizmu, ale také předčasnému stárnutí biomechanické konstrukce naší lebky.

Špatné postavení kostí lebky při jejím růstu způsobuje změny v obličeji:

  • lebeční kosti povolují – čelní kost sjíždí dolů a začíná vyčnívat nad obočím (tvoří stříšku),
  • přibližují se lícní kosti – tím se zvětšují nosoústní záhyby (rýhy),
  • ruší se správné proporce obličeje (linie čelisti) – deformuje se čelistní část kůže.

Příroda nemá takovou nerovnováhu ráda. Geneticky se lišíme, ale vždy má být náš obličej souměrný, vyvážený, symetrický. Nepřijímám argumenty estetických chirurgů ohledně „přirozené asymetrie obličeje“!

Obličejová asymetrie

Harmonie kostní konstrukce je zárukou dobré činnosti, harmonie obličejových rysů je základ mladistvého vzhledu obličeje.

 

Můžeme předpokládat, že při správně postavených kostech lebky a správném kraniosakrálním rytmu bude probíhat celkové stárnutí, tedy i stárnutí obličeje, mnohem pomaleji, než jsme zvyklí. Rysy našeho obličeje se nebudou tak nápadně měnit.

Pro zájemce: Škola omlazení obličeje a modelování těla 

2015-10-01_162150

Děkujeme, že nás sdílíte

Napsat komentář